O nás

Naše firma vznikla separací komerčních aktivit výzkumné skupiny přírodních látek působící na Univerzitě Karlově v Praze. Skupina byla založena prof. Aloisem Vystrčilem v padesátých letech minulého století. Ve svých začátcích se skupina orientovala na pentacyklické triterpeny, zejména deriváty lupanu a germanicanu. Svého největšího rozmachu dosáhla skupina přírodních látek pod vedením manželů Klinotových (1970-1999), kdy byla podrobně prozkoumána stereochemie, konformace, reaktivita a spektrální vlastnosti semisyntetických sloučenin, připravených z betulinu, allobetulinu, apoallobetulinu nebo kyseliny betulinové. Betulin a kyselina betulinová jsou dva významní reprezentanti přírodních lupanových triterpenů, které jsou snadno dostupné z kůry bříz nebo platanů.

Během základního výzkumu vedeného Prof. Jiřím Klinotem a doc. Evou Klinotovou na Katedře organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy bylo vypracováno ve skupině přírodních látek více než 100 dizertačních a diplomových prací, které se zabývaly syntézou a studiem chemického chování triterpenoidních derivátů s širokou škálou činidel. Byla zkoumána reaktivita lupanových derivátů v různých polohách skeletu. Byly studovány zejména substituce, selektivní oxidace, hydroxylace, izomerizace, redukce a také přípravy olefinů strategickými eliminacemi, štěpení kruhů, jakož i jejich totální odbourání. Takto bylo ve skupině přírodních látek připraveno více než tisíc nových terpenoidních sloučenin a derivátů, jejichž struktury byly jednoznačně potvrzeny profesionální spektrální analýzou (MS, IR and NMR) a výsledky publikovány ve více než 70 publikacích v mezinárodních časopisech. Manželé Klinotovi tak vybudovali pilíř základního výzkumu chemie triterpenoidů.

V roce 1998 byl ve spolupráci s Laboratoří experimentální medicíny, Dět. klin. FN Olomouc proveden náhodný screening cytotoxické aktivity několika látek připravených Janem Šarkem v rámci jeho diplomové práce, přičemž byla nalezena sloučenina – JS 8 - způsobující velice rychlou a selektivní apoptózu nádorových buněk linie CEM, jejíž rychlost je vyšší než u paclitaxelu, jednoho z nejúčinnějších farmaceuticky využívaných přírodních cytostatik. Látka JS 8 byla vzápětí testována také na širokém spektru nádorových linií, přičemž bylo zjištěno, že její aktivita je širokospektrální povahy a látka účinkuje dosud neznámým zbrusu novým mechanismem účinku. Tato náhoda vedla k navázání úzké spolupráce s pracovištěm LEM, vedeným MUDr. Mariánem Hajdúchem a cílené syntéze semisyntetických triterpenoidních derivátů pro screening cytotoxicity. Během roku 1999 byla nalezena heterogenní skupina triterpenoidů, zahrnujících výše oxidované 18- a 20(29)-lupenové a des-E-lupanové deriváty, které disponovaly významnou cytotoxicitou (IC50 < 5 µmol/L) a tyto látky byly pojmenovány BETULININY. Krátce na to (2001) byly Betulininy patentovány formou tří mezinárodních patentů: Betulinines I - III (WO0190136, WO0190146, WO0190196). V dalších letech byl ve skupině přírodních látek intenzívně zkoumán mechanismus účinku JS 8, díky čemuž jsme zjistili, že JS8 zasahuje do mitochondriálního respiračního řetězce, kde blokuje komplex 3, přičemž primárním molekulárním cílem je cytochrom c. Mezi další výsledky patří zejména scaling technologie výroby účinných substancí do poloprovozního měřítka (WO03045971) nebo vynález orálně aplikovatelné rozpustné vodné formulace triterpenoidních derivátů, ze které jsou biodostupné (PV 2006-606). V rámci technologie výroby lupanových derivátů vycházejících z betulinu, máme patentován postup jeho výroby z březové kůry (PV 2007-36).

V současné době se Betulininy nacházejí v preklinické fázi, protože probíhají farmakokinetické studie nejúčinnějších derivátů, z nichž jsou selektováni nadějní kandidáti pro in vivo testování na myších.

Betulin
Kyselna betulinová
Pyrazinový derivát kyseliny betulinové

Aldehydický derivát kyseliny betulinové
Diosfenol
JS 8, betaketokyselina

nahoru